Do října je na zámku Vysoká u Příbramě k vidění výstava o pobytu Antonína Dvořáka (a J. V. Sládka) v Americe. Pro nás je zajímavé, že během svého pobytu za oceánem se Dvořák už po druhé potkal s obyvateli Rožmitálu.
První setkání proběhlo ještě na vysockém zámečku, kdy za ním zajel kapelník rožmitálské bandy, jak své dechovce říkali sami muzikanti, a požádal mistra, aby jim přenechal k nastudování Slovanské tance. Jak to dopadlo, popisuje spisovatel R. R. Hofmeister.
V Americe Dvořák, už jako věhlasný skladatel, pobýval dva a půl roku, přičemž letní měsíce roku 1893 trávil ve Spillville, ve státě Ohio - nejstarší české obci na americkém kontinentě, která mu svou venkovskou idylou hodně připomínala Vysokou. Sice ji založil Bavorák, ale žili zde především exulanti z Písecka, Protivína a - z Rožmitálu.
V roce 1930 přijel ze Spillville na dvouměsíční návštěvu do Starého Rožmitálu rodák Bedřich Kala (1882 - 1972). Sám se s Antonínem Dvořákem nemohl setkat, jelikož se za oceán vydal ve svých třiadvaceti letech v roce 1905, ale další Čechoameričané z Rožmitálska s ním určitě rozmlouvali. Vždyť Spillville měl během pobytu Dvořáka a jeho rodiny jen něco přes tři sta, vesměs česky hovořících obyvatel. Jestlipak si skladatel vzpomněl na kapelníka rožmitálské bandy Kašpárka?
A co dělal v roce 1930 Bedřich Kala ve Starém Rožmitále? Jako zástupce obyvatel, kteří z obce emigrovali do Ameriky, přijel na slavnostní odhalení pamětní desky vůdci selské vzpoury Bartoloměji Sadílkovi v Rybově ulici, jež inicioval spisovatel Hofmeister.
Přečtěme si, co o slavnosti a o pobytu Bedřicha Kaly napsal tehdy ve Zpravodaji Okresní záložny v Březnici staroměstský kronikář a učitel Václav Matoušek:
„Z popudu spisovatele R. R. Hofmeistera se o Svatodušních svátcích 7. až 9. června roku 1930 uskutečnila ve Starém Rožmitále slavnost usazení pamětní desky na stavení Bartoloměje Sadílka. Když se spisovatel pídil po podkladech pro svoji knihu Probíjení, v níž rovněž píše o vůdci selské rebelie v roce 1738, určil, že jeho bydlištěm byl, jistě však ne původní, statek v nynější Rybově ulici.
Slavnosti, na níž přijeli i rodáci a krajané z Ameriky, se zúčastnilo několik stovek lidí. Celý Starý Rožmitál byl na nohou a po dva dny a dvě noci střídala akce akci.
Místní osvětová komise, která za spolupráce politických stran a místních profesních sdružení akci zorganizovala, dokázala ze slavnosti vykázat i zisk, z něhož pořídila například skříň pro obecní knihovnu či obraz prezidenta Masaryka. Podle přání amerických krajanů byli rovněž obdarováni místní chudí. A těch bylo v té době hodně. Především díky obrovské nezaměstnanosti během hospodářské krize.
Cílem slávy však nebyl jen zisk, ale především utužení občanské vzájemnosti ve vsi a deklarování české pospolitosti, kterou nepřekoná ani oceán. Ostatně vlastenectví a hrdost na český národ se nese celým dílem R. R. Hofmeistera a nejinak tomu bylo při slávě ve Starém Rožmitále, kterou vymyslel a pomáhal realizovat.
Předseda místní osvětové komise Daniel Petráň na závěr m.j. pronesl:
„Na akci se sdružily se všecky politické strany v naší obci ke svorné práci a bylo radostí pozorovati, jak všichni bez rozdílu spojili své síly ke zdárnému dílu, které vyvrcholilo touto naší dnešní krásnou slavností.
Budou-li i v budoucnosti občané naší milé a starobylé vesničky, daleko přes 700 let staré, (narážka na slavnost ve městě) tak svorně k jejímu povznesení pracovati, jako tomu bylo při této věci, pak jistě bude Starý Rožmitál jednou z nejvzornějších obcí v republice – a to aby se stalo, jest jistě přáním všech našich dobrých lidí. A této trvalé a plodné naší svornosti volám z hloubi duše vroucí: Zdar!“
A další Matouškův článek o něco později:
„ Místní osvětová komise uspořádala v sobotu 2. srpna večírek na rozloučenou s rodákem starorožmitálským panem Bedřichem Kalou, občanem Spojených států severoamerických, jenž navštívil o slavnosti odhalení desky Bartoloměje Sadílka a o sjezdu rodáků své rodiště a svoji starou vlast. Nyní po dvouměsíčním pobytu zde vrací se do nové vlasti za mořem, k své rodině a k svému zaměstnání v městě Spilwille-Iowa-USA.
S milým hostem rozloučil se jménem všech občanů předseda M.o.k. p. D. Petráň a odevzdal mu darem knihu „Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí“ nedávno vydanou, jako upomínku na tuto jeho návštěvu rodné obce po 25letém pobytu za mořem. Rodákům zdejším a podtřemšínským krajanům v Americe – U.S.A. – usedlým byl poslán prostřednictvím p. Kaly děkovný diplom za pomoc o našich slavnostech poskytnutou. Diplom, ozdobený obrázkem naší obce pěkně provedl p. G. Brda, učitel v Rožmitále p. Tř. S prosbou, aby náš host tlumočil naše díky a pozdravy všem rodákům v Americe a přáním šťastné cesty i stálého zdraví ukončil p. předseda svoji řeč.
Pan Kala poděkoval za pozornost o sjezdu mu prokázanou i o jeho pobytu v rodném kraji a vybízí občany, aby svorně a v lásce byli živi v rodné obci neztrpčujíce si navzájem svůj život zde a pěkně vyprávěl, kterak Čechové-vystěhovalci v Americe pomáhají si v různých potřebách bez rozdílu zaměstnání, majetku, náboženství a politického přesvědčení. Řeč p. předsedy i p. Kaly vyloudila účastníkům mnohou slzu v oku.
O večírku účinkoval sextet řízený učitelem hudby p. Frant. Kašpárkem (jehož otec jako kapelník rožmitálské bandy navštívil Antonína Dvořáka na Vysoké) a pěknou báseň „Obrazy z české minulosti“ od V. K. Jeřábka s hudebními vložkami vlasteneckých písní sexteta přednesl p. K. Matějka, jednatel M.o.k. Zdařilý tento večírek jistě utkví dlouho v paměti účastníků, kteří v hojném počtu přišli se s krajanem rozloučiti. Večírku zúčastnili se krom otce a některých příbuzných p. Kaly všichni členové místní osvětové komise (D. Petráň předseda, K. Matějka jednatel, Alois Kulovaný starosta obce, Fr. Hrdina a V. Matoušek), někteří členové obecního zastupitelstva, p. Stanislav Turek farář a p. St, Špecián nájemce farního statku, p. Filip Brettl pošt. úředník, zdejší rodák, pak zvláště členové DTJ, Skupiny kovodělníků, Skupiny domkářů a malorolníků a j. Dojemně působilo, když při odchodu p. Kaly z večírku, obklopila jej přítomná omladina a zazpívala mu národní píseň „Loučení“.
A ještě jiný článek o slavnosti od učitele Matouška:
„Příznivé počasí o slavnosti odhalení desky B. Sadílkovi přispělo nemálo, že slavnost skončila pro M.o.k. po stránce finanční velmi dobře. K tomu však také značně přispěl také dar amerických rodáků a krajanů, příspěvky našich přátel a příznivců rozptýlených po celé republice, ovšem i značná účast občanů z blízkého i dalekého okolí. Tím bylo umožněno M.o.k., aby v roce 1930 vykonala několik akcí vyžadujících značnějšího nákladu.
Tak pro obecní knihovnu byla zakoupena nová skříň na knihy za 680 Kč a k výzdobě místnosti obraz p. presidenta T. G. Masaryka. Podle přání amerických krajanů byla část jejich daru určena pro místní chudé, jež nám krajané v dopise sami vyjmenovali a ponechali našemu uvážení, které staré a chudé osoby máme k podělení přibrati. Celkem bylo 7. prosince poděleno podporou po 65 Kč devatenáct chudých a starých občanů staroměstských, čímž byl obnos americkými krajany stanovený překročen.
V neděli 21. prosince byly poděleny všechny školní děti starorožmitálské vánoční koledou. Dostaly po dvou stříbrných pětikorunách a po sáčku s jablky a ořechy. V době, kdy nezaměstnanost citelně postihla nejednu rodinu, byl jistě tento dárek přivítán s radostí a povděkem, a bylo jím umožněno chudým dětem ozdobiti vánoční stromeček a z něj se o štědrém dnu radovati. Že i naši „staří“ koledníci přivítali vděčně naši nadílku, nebude nikdo pochybovati – se slzami v očích děkovali mnozí z nich nepřítomným dárcům za dalekým mořem.
Že jsme odhalení desky B. Sadílkovi provedli, k tomu dal podnět p. spisovatel R. R. Hofmeister, když před několika lety sbíral látku ke knize Probíjení, kde píše o Sadílkovi; pátral, v kterém čísle ve Starém městě Sadílek bydlel a první vyslovil podepsanému (tj. Matouškovi) návrh poříditi našemu rebelantovi pamětní desku. M.o.k. poděkovala p. spisovateli za jeho myšlenku a za rady k slavnosti ochotně poskytnuté adresou, již zhotovila sl. Lidmila Löwlová a ozdobila národním ornamentem a typickými obrázky z našeho kraje.
Hlavní zásluhu o zdařilý výsledek naší slavnosti má předseda M.o.k. p. Daniel Petráň, který zvláště obsáhlou korespondenci vedl a svým vlivem přispěl mnoho k tomu, že čistý zisk byl - jak výše řečeno – pěkný. Též ochota obecního zastupitelstva (s p. starostou A. Kulovaným v čele), s jakou dalo obec k slavnosti upraviti, zasluhuje uznání, jak bylo o tom i v amerických novinách psáno (napsal R.R. Hofmeister).
M.o.k. znovu děkuje všem občanům v St. Rožmitále i v okolí a jinde, kteří ku zdaru naší slavnosti jakýmkoliv způsobem přispěli a zvlášť ještě děkuje oněm dárcům, kteří přispěli na vánoční nadílku dětem.“
Český národní hřbitov ve Spillville a hrob Bedřicha Kaly
Antonín Dvořák hraje na varhany v kostele ve Spillville
Obálka první dne vydaná k festivalu A. Dvořáka ve Spillville v roce 1979. Foto: Wikipedie