Na nejstarší Hofmeisterovu dceru Ludmilu (*1900) ještě dnes s úctou vzpomínají v Rožmitále současní šedesátníci a sedmdesátníci. Svoji učitelku na základní škole si pamatují jako spravedlivou a usměvavou paní, která nikdy nezesílila hlas a přesto své žáky dovedla získat k soustavnému učení.
Až později se její školáci dozvěděli od svých rodičů o jejím strastiplném životě. Vystudovaná pedagožka se ve dvaceti letech provdala za Vladimíra Pavrovského. Svoji lásku pak následovala do rozsáhlého statku č. p. 66 ve Vranovicích, kde Pavrovský jako nájemce hospodařil. Za deset let od svatby však její manžel náhle zemřel a paní Ludmila zůstala sama se dvěma syny ve věku devíti a pěti let.
O jejím osudu se píše v Hofmeisterově monografii, která vyšla vloni v říjnu. O jejím muži a hlavně o tchánovi Miroslavu Pavrovském, profesorovi na reálkách v carském Rusku, jenž prožil hodně pohnutý život, si přečtěte nyní:
Manžel paní učitelky Pavrovské Vladimír se narodil v ruském Rovně (dnes leží na západě Ukrajiny) jako třetí a poslední dítě Miroslava Pavrovského. Ještě jako malé děcko osiřel a když si pak měl v roce 1920 brát Hofmeisterovu dceru, neměl ani originální rodný list, který zůstal kdesi na revolucí a poté občanskou válkou zmítané Rusi.
Ale po pořádku:
Miroslav Pavrovský, Vladimírův otec, byl horlivým vlastencem, který znal české dějiny do nejmenších podrobností a který těžce nesl útlak českého národa v rakousko-uherském mocnářství. Po absolutoriu na vysoké škole neviděl pro svoji budoucí dráhu učitele v Čechách žádnou perspektivu a tak odjel do carského Ruska, kam ho přitahovalo jeho slovanské srdce. V Rusku, kde na reálkách vyučoval matematiku a kreslení, vystřídal několik měst, než nakonec zakotvil v Rovnu.
Měl sice zaměstnání, pro které v Praze studoval, ale postupem času se mu stále silněji stýskalo po vlasti.
Jednou, když pobýval v Praze, šel jako bývalý člen českého vlasteneckého studentského spolku s přáteli do výletní restaurace v Chuchli. Tady se stal svědkem bitky mezi českými a německými studenty. Buršáci neváhali začít po Češích házet židle, lahve a pivní sklenice. Vší silou vržený těžký skleněný půllitr zasáhl Pavrovského do čela a těžce ho zranil. Ač nevyléčen, prchl v přestrojení zpátky do Rovna, neboť policie zatýkala účastníky šarvátky a pátrala i po něm. Navíc se bál, že bude označen za ruského špiona.
Dlouho se pak v Čechách neukázal, až v roce 1884 přijel na vlastní svatbu s Marií Hájkovou, která pocházela z rodiny soudního rady. Ihned po svatbě novomanželé odjeli do Ruska, neboť Pavrovský byl stále v hledáčku rakouské policie.
Dva roky na to přijal pravoslaví a ruské státní občanství. Žádal sice o možnost učit v Čechách, ale přímo z Vídně dostal jasné zamítavé stanovisko. A tak zpřetrhal všechny svazky s vlastí a i s rodinou přilnul k Rusku.
Pavrovským se narodily tři děti – Vjačeslav, pak Miroslav a nakonec Vladimír, pozdější manžel Ludmily Hofmeisterové. Jejich matka těžce nesla život v cizí zemi a celé hodiny proplakala, když byl její manžel ve škole. Oba propadali stále více trudnomyslnosti a těžce se smiřovali s tím, že jejich děti budou Rusové, a ne Češi. Rok a půl po narození Vladimíra matka žalem zemřela.
Pavrovský zůstal v Rusku se třemi malými dětmi v zoufalé situaci. Uprosil sestru nebožky ženy, aby si pro chlapce do Rovna přijela a v Praze je vychovala. Při jejich odjezdu do Čech však netušil, že už je nikdy neuvidí.
Stále častěji ho bolela rána na čele z chuchelské pranice. Lékař jej léčil teplými obklady, které mu však bolest jen zvyšovaly. Byl tedy převezen do nemocnice ve Varšavě, kde mu zjistili, že se mu nesprávným léčením vytvořil v hlavě nádor. Pár dnů po operaci 19. ledna 1891 zemřel.
Tak náhle skončil překotný život Miroslava Pavrovského, kterého vlastně jeho syn Vladimír, zeť Rudolfa Richarda Hofmeistera, vůbec nepoznal. Rožmitálský spisovatel se ale postaral o to, aby profesorovy osudy neupadly v zapomnění. Sepsal je v povídce Večer na vranovickém dvoře, která vyšla v sešitech pro mládež Naše otčina mladoboleslavského nakladatele Karla Vačleny v roce 1925.
Dvůr ve Vranovicích v současnosti na leteckém snímku Seznamu.cz