Přestože se Hofmeister po první světové válce dal na spisovatelskou dráhu, nepověsil rukavičkářské řemeslo úplně na hřebík. Alespoň v tom smyslu, že se neustále o obor, v němž byl vyučen, a který jej do 50 let živil, zajímal.
Až do své smrti odebíral věstník Rukavičkářské listy, do nichž za pobytu v Praze psával fejetony a zajímal se o dění v tzv. Rukavičkářské besedě, kde dělával knihovníka. Však také listy na svého někdejšího přispívatele nezapomněly a věnovaly mu vzpomínku při Hofmeisterových pětašedesátinách. To už byl ale slavným spisovatelem.
Rukavičkářské listy Hofmeister také posílal spolu se svými vydanými knihami a různými časopisy do Ameriky svému příteli Josefu Venclovi, s nímž trávil mladická léta v Praze i na zkušené v Mnichově. Vencl, narozený ve Velvarech ve stejném roce jako Hofmeister, se v Praze rovněž vyučil rukavičkářem a později se vystěhoval do Los Angeles.
Zachovaly se dopisy, které Vencl posílal do Rožmitálu v letech 1931 až 1934, tedy v dobách krize, která deptala USA hospodářsky a Evropu navíc nástupem nacionálního socialismu i politicky. Je to mnohdy smutné čtení.
