Malý Hofmeister a Jan Hus

Dnes je tomu přesně 600 let a jeden měsíc, co byl upálen Mistr Jan Hus. Díky svému otci měl k němu Hofmeister vřelý vztah, tak jako k celým českým dějinám, i když epoše husitství se ve svých dílech nevěnoval. Husitské hnutí však zapadalo do jeho světonázoru, v němž odsuzoval pokrytectví křesťanského náboženství, a to především římskokatolického.

Spisovatelův otec Alois, jenž zemřel už v 53 letech, rád hrával divadlo, četl vlastenecké knihy a zvláště ctil Jana Husa a Jana Žižku. O těchto dvou velikánech českých dějin také rád svým dětem, a tedy i Rudolfovi, vyprávěl.

Před katastrofálním požárem Rožmitálu v roce 1871 pracovalo u jircháře Aloise Hofmeistera, spisovatelova otce, někdy až dvanáct tovaryšů a u spisovatelova dědečka, jenž měl stejné povolání, až šest. V předvečer upálení Mistra Jana utvořili všichni tovaryši Na drahách za Rožmitálem (prostor mezi dnešní Tyršovou ulicí a Domovem důchodců) veliké kolo, v jehož středu byla vysoká hranice dříví, kterou tam nechal otec postavit.

Potom, když se hodně setmělo, hranici zapálili. Velký oheň svítil do všech stran a tovaryši v bílých kazajkách, černých kalhotách a bílých zástěrách stáli v kruhu kolem něho celí jasně ozáření a mohutně zpívali písně o vlasti,

Hofmeisterův otec pořádal tyto slavnosti na počest Jana z Husi několik let, ale po čase přestal. Na hranici dával celý vůz dřeva, ale časy byly horší a horší a nikdo jiný dřevem nepřispěl. A tak ty krásné oslavy zanikly, vzpomínal na své dětství v dospělosti s jistou dávkou nostalgie R. R. Hofmeister.