O jakousi literární tvorbu – především do šuplíku – se R. R. Hofmeister pokoušel už od dětství. V mládí – tak jako kdysi hodně mladíků – se pak dal na poezii, a jak zjistil pootavský slavík Adolf Heyduk, jeho básně vůbec nebyly špatné. A tak ty nejlepší vydal v roce 1898 jako svoji první knížečku.
Druhá Hofmeisterova knížka z roku 1913 nesla název Koloběh slávy a jiné skizzy a obsahovala soubor statí již dříve publikovaných po novinách a časopisech. Ty napsal po večerech při petrolejce, když mu skončila práce rukavičkáře. Po nocích ale především studoval a promýšlel jakékoli zmínky o pravěku, pračlověku a vývoji Země.
V lednu 1916 zaslal do Národních listů povídku Prales. Její zveřejnění změnilo Hofmeisterovi život. Čtenáři žádali nové a nové příběhy z dávnověku, ale spisovatel vzhledem k namáhavé celodenní válečné službě v továrně Ferrum, nemohl zájmu zcela vyhovět.
V létě 1917 nabídlo nakladatelství J. Otto, že novinové statě vydá knižně. Hofmeister chtěl texty upravit, aby na sebe navazovaly, ale tím jak trávil celý čas na náhradní vojně, už neměl na přepisování textů sílu. Nakladatelství tedy v roce 1917 přijalo rukopis, ale buď liknavost redaktorů nebo válečný nedostatek olova pro sázecí stroje či absence sazečů povolaných na vojnu, ale nejspíš všechno dohromady zavinilo, že kniha byla vytištěna a na pultech knihkupectví se objevila až v roce 1919, i když je na titulu uveden roku 1918.
Dva roky si na ni tedy autor musel počkat. Kniha o rozvoji a vzestupu přírody a člověka nazvaná Život v pravěku jej ale rázem proslavila a jak v životopisné vzpomínce napsal Karel Scheinpflug, byla hlavním sloupem, na němž spočívalo Hofmeisterovo celoživotní dílo.
Dokončení zítra.
Ilustrace Jana Konůpka