V roce 1923 vydal Hofmeister v nákladu 6 000 výtisků (což je dnes pro většinu autorů nedostižné číslo) čtivý román Júdith, pro nějž hledal inspiraci nejen v bibli, ale také ve stejnojmenném obraze Christofana Alloriho, jenž je vystaven ve florentské Palatinské galerii. Barevná reprodukce obrazu je také do Hofmeisterovy knihy vlepena.
Hofmeister vypráví svoji verzi příběhu o Júdith, mladé a atraktivní vdově, která žije vedle zkorumpovaných a jen po bohatství lačnících občanech ve městě Betulie, jímž zhluboka pohrdá. Přesto se rozhodne město zachránit, když je s velkou převahou obleženo vojskem Asyřanů. Svou krásou očaruje asyrské vůdce včetně náčelníka Holoferna, do kterého se však nečekaně zamiluje. Ale úkol, kterým ji pověřil Jahve – zachránit židovskou Betulii - musí splnit. Holoferna uspí a setne mu hlavu, kterou ve městě pověsí na hradby. Vojsko složené z podmaněných národů, se po ztrátě vojevůdce proti Asyřanům vzbouří a odtáhne od města. Hrdinka Júdith odmítne všechny své bohaté nápadníky, kteří jí už léta nadbíhají, pohřbí Holofernovu hlavu vedle hrobu svého manžela a oddá se samotě.
Dramatický starozákonní příběh zpracovaly především v době renesance a baroka desítky malířů a sochařů, Alloriho dramatičnosti se však asi žádný jiný umělec nevyrovnal.
Hofmeister své vyprávění využil k tomu , aby ústy jednoho z hrdinů seznámil čtenáře se svým názorem na náboženství, ať už jde o křesťanství či – abychom byli aktuální – o islám či jiné víry:
„Poznal jsem mnoho náboženstev a mnoho bohů. A připadá mi, že všichni ti bohové jsou na sebe žárliví zrovna tak, jako králové pozemští. Zápasí spolu o nás, každý z nich chce mít více lidských vyznavačů a hledí zahubit jiného boha. Jsme jen jejich otroky, posílají nás navzájem na sebe a radují se z divadla, které jim svými bitvami, řežemi, pálením a drancováním celých zemí i mučením zajatců připravujeme.
Kdyby všichni národové světa najednou odvrhli své bohy a rozhodli se, že nebudou nadále spolu válčit - co by mohli bohové činit? Veškerá moc jejich je jen v naší bázni před nimi. Avšak vím dobře, že k tomu nikdy nedojde, neboť je příliš mnoho těch, kteří z této lidské bázně před bohy tyjí a jen jí děkují za svůj blahobyt!“
Tolik rožmitálský spisovatel Hofmeister. Nepromlouvají jeho slova i k dnešku?
Zpracováno podle monografie Rudolf Richard Hofmeister – nezasloužený osud průkopníka literární fantastiky.
Obrazu Christofana Alloriho z roku 1613 v Palatinské galerii paláce Pitti ve Florenci se denně obdivují tisíce umění milovných návštěvníků.