Hofmeisterovi rodiče ani jeho děd nebyli nijak přehnaně pobožní, v neděli někdy zašli do starorožmitálského farního kostela na mši svatou, před jídlem se pomodlili a občas se vyzpovídali. V prvních školních letech už chodil malý Rudolf do kostela ve Starém Rožmitále sám, ale kázáním, stejně jako biflovanému katechismu ve škole nerozuměl. Když mu bylo jedenáct, tak si přečetl Třebízského knihu Pod skalami a jeho naivní dětská víra v Boha začala dostávat trhliny. Sám se až polekal, že začal postupně pochybovat o pravdě boží. Během pražského pobytu do kostela už téměř nechodil. A když začal důkladně studovat odborné články a vědecké knihy o vzniku Země a o vývoji člověka, ztratil o křesťanské věrouce poslední iluze.
Přesto zůstal starorožmitálskému kostelíku věrný, alespoň ve svém literárním díle. Posuzoval jej jako významnou historickou stavbu a jako místo, kde se zrodila nejslavnější česká vánoční skladba.
Farní kostel Povýšení sv. Kříže je nejstarší památkou Starého Rožmitálu, působivou krajinnou dominantou, která tvoří společně s ostatními historickými objekty památkově chráněný areál, jenž lze pojímat jako duši rožmitálské kotliny. Původně jednolodní, raně gotická stavba ze třicátých let 13. století, byla asi po roce 1347 rozšířena o příčnou loď na půdorys latinského kříže. Při kostele tehdy údajně stávala samostatná zvonice. Celek kostela byl obehnán hradební zdí se dvěma branami.
V letech 1729-31 byl kostel přestavěn do barokního slohu s dochovanými prvky románského stylu. V roce 1794 vyhořel, když v noci do fary uhodil blesk a znovu byl postaven do nynější podoby latinského kříže. V kostele se nacházejí unikátní varhany z roku 1750, na něž v letech 1788 – 1815 hrával rožmitálský kantor a regenschori Jakub Jan Ryba.
Atmosféru v kostele během půlnoční mše, jak ji prožíval malý Hofmeister, jsme přiblížili ve vzpomínce https://www.rrhofmeister.cz/news/jak-kdysi-prozival-pulnocni-msi-maly-rousek/
