Koncem dvacátých let už Hofmeistera notně zlobily průdušky, a tak se v roce 1931 rozhodl pro pobyt v lázních. Pro léčení si vybral Luhačovice, které se právě v této době stávaly proslulým lázeňským místem i pro umělce, a to nejen moravské.
Červenec strávil ve vile Čechie profesora Klementa Urbana, známého šiřitele dobré pověsti lázní a autora obrazových publikací Československo v obrazech a Naše hory. Při svých pobytech v Luhačovicích Urbanova pohostinství pravidelně využíval i Otokar Březina, jehož rožmitálský spisovatel považoval za největšího českého básníka. Proto byl také nadšen, když mu prof. Urban nabídl pokoj, kde Březina bydlíval.
Kromě návštěv inhalatoria v blízkosti Jurkovičova domu a pravidelných procházek na promenádě, využil Hofmeister svého léčebného pobytu i k důkladné prohlídce slovanského mohylového pohřebiště na vrchu Obora. Je pochopitelné, že u obdivovatele pohanských Slovanů a autora románu V kolébce Praslovanstva toto posvátné místo rozněcovalo představy, jak asi Slované v 9. století osidlovali Luhačovicko.
Dnes Hofmeisterův pobyt v Luhačovicích bohužel nic nepřipomíná. Nevešel se ani mezi umělce (na rozdíl od Březiny), jejichž návštěvu dokumentuje obsáhlá výstava na kolonádě. Dokonce už ani nestojí vila prof. Urbana. Pro špatný stav byla někdy v 80. letech zbourána a na jejím místě nový majitel postavil bytový dům, který však tvarem předešlou stavbu hodně připomíná.
 Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně - Muzeum luhačovického Zálesí.jpg)
Luhačovice na pohlednici z roku 1928, vila Čechie je vpravo s bílou věží.
R. R. Hofmeister (vlevo) 3. července 1931 v lázních Luhačovice se svou dcerou Helenou. Snímek poskytlo Muzeum Českého ráje v Turnově.
Vila Čechie na pohlednici ze začátku 20. století, vpravo bytový dům, který byl postaven na jejím místě. Historické pohlednice poskytlo Muzeum jihovýchodní Moravy - Muzeum luhačovického Zálesí