V souvislosti s letošním navrácením Muchovy Slovanské epopeje na zámek v Moravském Krumlově člověka maně napadne otázka, zda se Alfons Mucha (1860 - 1939) a Rudolf Richard Hofmeister (1868 - 1934) znali. Oba žili ve stejné době, oba určitý čas strávili v Mnichově (Mucha na Akademii výtvarných umění, Hofmeister jako střihač v rukavičkářské továrně) a co především: Oba ve svých dílech složili hold Praslovanům a českému národu.
Tím ale jakékoli souznění obou velikánů asi končí. Hofmeister se ve svých životopisných knihách ani v korespondenci o Muchovi nezmiňuje a je zcela nepravděpodobné, že by se potkali, i když určitě spisovatel o svém slavnějším souputníkovi věděl. Hofmeister kromě Mnichova a pár dní na ostrově Ráb a v Luhačovicích strávil celý spisovatelsky plodný život v Rožmitále, za to Mucha po Mnichovu žil v Paříži či Americe a pak samozřejmě na Zbiroze. Oba měli prostě zcela rozdílné osudy.
Dva obrazy ze Slovanské epopeje věnoval Mucha pohanským Praslovanům, Hofmeister o praslovanských pohanech napsal dvoudílný román. Mucha věnoval velkorozměrné obrazy Slovanům na Rujáně a neznámému kmeni kdesi v jeho pravlasti, Hofmeister situoval román V kolébce Praslovanstva kamsi do běloruských močálů, odkud měl povstat kmen Čechů.
Dvacet pláten epopeje je umístěno v celém prvním patře zámku
Obraz Slavnost Svantovítova na Rujáně
Výřez obrazu Slované v pravlasti
Obálka Hofmeisterovy knihy